Hnutí SPD uspělo ve volbách do sněmovny Foto. Facebook

BIS monitorovala Okamuru a jeho stranu, bývalé vojáky i příznivce střeleckých klubů

Bezpečnostní informační služba loni monitorovala v souvislosti s ochranou ústavnosti hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury. Sledovala i činnost bývalých členů ozbrojených sborů, příznivců výcviku střeleckých a bojových dovedností a vyznavačů kurzů přežití, pokud se zapojili do paramilitárních aktivit a domobrany. Vyplývá to aktuální zprávy BIS o činnosti za rok  2016. Téma migrace a islamizace je hrozbou ústavnosti, k podpalování a útokům na migranty zatím nedošlo, vyplývá ze zprávy.

Bezpečnostní informační služba sledovala uvedené občany v souvislosti s pokračujícím masovým přistěhovalectvím do zemí EU z Asie a Afriky v roce 2016: „S migrační krizí rovněž souviselo pokračující formování nejrůznějších paramilitárních a domobraneckých skupin, jejichž cílem bylo připravit se na potenciální zamezení vstupu nelegálních imigrantů do ČR a monitorování bezpečnostní situace v ulicích měst,“ informuje ve zprávě BIS v kapitole Ochrana ústavnosti a demokratických základů státu – nestátní paramilitarismus.

Nejde o hrozbu ani násilníky, zájem klesá

Podle zprávy chtěly tyto skupiny vyvolat obavu z neschopnosti českých policistů a vojáků. Skupiny ale nejsou násilné ani nebezpečné: „Svým působením se snažily vyvolat dojem, že české bezpečnostní složky nejsou schopné zvládnout situaci a ochránit území ČR a její občany. Jejich aktivity však nepředstavovaly konkrétní hrozbu pro bezpečnost a demokratické základy ČR. Z jejich strany rovněž nedocházelo k užívání násilí,“ uvádí doslova BIS ve zprávě o loňském roce.

Jak dále vyplývá ze zprávy, zájem o domobranu klesá, jak klesá zájem o téma masového přistěhovalectví Afričanů a obyvatel Asie do zemí EU: „Složení členské základny, ale i úroveň a míra aktivit paramilitárních a domobraneckých uskupení se odvíjely od stavu uprchlické krize. S oslabením tématu migrace oslabovaly i zainteresované skupiny a snížil se zájem běžných obyvatel o zapojení a aktivní působení v nich,“ uvádí BIS.

Lidi, které spojuje odpor k EU a NATO

BIS má podle jej zprávy členy těchto skupiny přečtené. Jde o různorodou směs lidí, kterou většinově spojují proruské postoje a odpor k EU a NATO: „Paramilitární a domobranecké skupiny tvořilo široké spektrum osob různého ideologického zaměření, od čistě pravicových extremistů, přes bývalé členy ozbrojených sborů, příznivce výcviku střeleckých a bojových dovedností, vyznavače kurzů přežití atd., až po běžné občany obávající se o bezpečnost svou a svých rodin.,“ popisuje BIS, kdo jsou tito občané.

„Většina z nich zaujímala výrazně proruské postoje, které primárně pramenily z jejich protizápadní orientace – z odporu proti USA a nadnárodním společenstvím jako NATO či EU,“ dodává Služba..

Téma migrace a islamizace jako hrozba ústavnosti

V souvislosti s masovým přistěhovalectvím z Afriky a Asie sledovala BIS rovněž ty, kteří kladou důraz na téma imigrace a islamizace ČR a Evropy. Také tyto aktivity jsou hrozbou ústavnosti  a demokratickým základům státu, vyplývá ze zvláštní  kapitoly zprávy nazvané „Protiimigrační a protimuslimské aktivity“. „BIS v souvislosti s uprchlickou krizí pokračovala v monitorování subjektů akcentujících téma imigrace a islamizace ČR a Evropy a ve vyhodnocování bezpečnostních rizik plynoucích z jejich aktivit, zejména šlo o nebezpečí šíření xenofobie, rasismu a dalších forem nesnášenlivosti,“ uvádí Služba tuto kapitolu.

Podle zprávy BIS „sledovala i činnost subjektů, které nelze označit a priori za extremistické, ale spíše za populistické, u nichž existovalo riziko, že šířením svého jednostranného a tendenčního postoje k islámu a muslimům či dokonce lživých tvrzení mohou manipulovat s veřejným míněním a přispět k vyvolání pocitu strachu a napětí ve společnosti“.

Příznivci těchto subjektů vyjadřovali odpor vůči muslimským přistěhovalcům i nesouhlas s povinnými kvótami pro přijímání uprchlíků či odpor k EU.

Protimigrační hnutí radikalizuje, ale nepodpaluje

Podle BIS působení proti přistěhovaleckého hnutí mělo za následek radikalizaci, polarizaci a nedůvěru v demokracii: „Lze konstatovat, že působení protiimigračního hnutí přispělo k polarizaci české společnosti a vzrůstající radikalizaci názorů u části veřejnosti (nejen u odpůrců, ale i u zastánců imigrace) a jejich nedůvěře v demokratické hodnoty. Někteří odpůrci imigrace z řad běžných obyvatel se postupně stávali ve svých projevech agresivnějšími a ve své podstatě se nijak zásadně v radikálnosti své rétoriky nelišili od pravicových extremistů. Tento trend byl nejvýraznější na internetu, zejména na sociálních sítích,“ uvádí ve zprávě BIS.

Většina protiimigračních akcí měla sama o sobě poklidný charakter, docházelo při nich však ke střetům vyvolaným oponenty z řad zastánců imigrace, především levicových extremistů. Ke skutečně nebezpečným formám protestů, jako zapalování uprchlických zařízení či fyzickým útokům na imigranty, nedocházelo, konstatuje zpráva BIS za rok 2016.

Populisté se báli diskreditace extremisty

Podle zprávy se však vyostřená debata stala impulsem k racionální společenské diskusi „o migraci a jejích dopadech na měnící se společnost nejen v ČR“. Díky názorům politiků, novinářů a odborníků a skutečnému stavu se celospolečenské napětí snížilo, uvádí BIS.

Diskuse, kterou podle zprávy vyvolaly ostré názory obyvatel, nakonec proti přistěhovalecké hnutí oslabila: „Existence široké celospolečenské diskuse ovlivnila i samotné protiimigrační hnutí, které v průběhu roku oslabovalo a ztrácelo svůj mobilizační potenciál. Heterogenní protiimigrační spektrum zůstalo i přes dílčí dočasnou spolupráci některých subjektů velmi roztříštěné a navzdory různým proklamacím o potřebě sjednocení všech vlasteneckých sil se ještě dále štěpilo. Důvodem neschopnosti a neochoty spolupracovat byly nejen vzájemné názorové rozdíly, osobní animozity a nevraživost čelných představitelů uskupení, ale i konkurenční boj před podzimními krajskými a senátními volbami. Populistické subjekty, které opanovaly daný prostor, odmítaly spojenectví s pravicovými extremisty i s ohledem na vlastní diskreditaci,“ popisuje vývoj tohoto jevu zpráva BIS za rok 2016.

U voleb uspělo jedině SPD Tomia Okamury

Podle BIS  proto všechny uskupení proti islamizaci a přistěhovalectví u občanů propadly – až na jednu stranu. „Nakonec tak všechny protiimigrační strany s výjimkou jediné u voleb zcela propadly. Upadající zájem běžné veřejnosti o téma migrace se projevil poklesem počtu protiimigračních veřejných shromáždění, snížením počtu jejich účastníků a nižším zastoupením běžných občanů,“ uvádí k tomu doslova BIS.

V roce 2016 se konaly krajské a senátní volby v jednom termínu 7. a 8. října.  V krajských volbách kandidovaly například Úsvit s Blokem proti islamizaci nebo Ne ilegální imigraci či DSSS – Imigranty, islám nechceme, jak vyplývá z přehledů Českého statistického úřadu.

Uspělo však pouze jediné uskupení, které se tématy přistěhovalectví a islamizace dlouhodobě zabývá, a to Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury. Toto hnutí kandidovalo ve všech krajích buď samo nebo v koalici s SPO. V deseti krajích ze třinácti krajů překročilo pět procent získaných hlasů. Výsledek hnutí SPD Tomia Okamury byl srovnatelný s výsledkem ODS, kterou v některých krajích Okamura dokonce přeskočil. Politologové to hned druhý den po volbách označila za překvapení a Okamuru za strategického partnera v politice.

Irena Válová