Saúdskoarabský korunní princ spustil revoluci shora. Zreformuje zkostnatělou monarchii?

12. listopad 2017

Rozpoznat navlas stejně oděné politiky a prince či krále ze zemí Perského zálivu je pro Evropany a Američany obtížné. „Přesto se mezi nimi nyní jednoznačně vydělil korunní princ Saúdské Arábie, Muhammad bin Salmán, který v posledních měsících nepřestává šokovat svět.“

Ve své analýze to píše britský deník The Times.

Nejprve princ vtáhl svou zemi do vojenského dobrodružství v Jemenu, a před několika dny oznámil, že monarchii otevře vůči světu a pokusí se otočit kormidlo směrem k umírněnému islámu.

Nová Dubaj

Minulou sobotu pak rozpoutal protikorupční čistku, která nemá v království obdoby. Zatýkáni jsou vysocí političtí představitelé i podnikatelé, a nechybějí mezi nimi ani členové královské rodiny. Ve vazbě skončil i nejbohatší muž arabského světa. Všichni jsou obviněni z praní špinavých peněz, úplatkářství, vydírání a zneužívání veřejných pozic k soukromému obohacování.

V pouhých dvaatřiceti letech získal korunní princ obrovskou moc v jednom z nejneoblíbenějších a současně nejvlivnějších států planety, píší Timesy. A je zřejmé, že tuto moc hodlá naplno využít. Jen nikdo neví, kam to povede.

Myslí to vážně, když tvrdí, že ze země prodchnuté fanatickým wahhábismem, která nutí ženy zahalovat se od hlavy až k patě, udělá moderní, technologicky vyspělý stát? Opravdu chce nechat otevřít plážové kluby, do kterých budou moci svobodně chodit ženy? Anebo se jeho úsilí potká s nezdarem? Nepomstí se mu klerikové a vlivní magnáti? A nezanechá svým nástupcům jenom prohranou válku a pískem zaváté průmyslové zóny?

Muhammad bin Salmán podle deníku The Times tvrdí, že chce ze Saúdské Arábie udělat druhou Dubaj, ovšem podstatně větší. Za tím účelem si vytvořil silný tým západních poradců. Právě ti mu ale narovinu říkají, jak obtížný úkol si vytkl. Už jen ten příměr s Dubají je zarážející – tamní mix islámské religiozity a nevázaného nočního života s kluby plnými alkoholu působí napětí i v malém měřítku. Představit si totéž v Saúdské Arábii je prakticky nemožné.

A i kdyby se něco z princových odvážných záměrů podařilo, pořád bude ta jeho „nová Dubaj“ silně militarizovaná. Muhammad bin Salmán na západě nakoupil obrovské množství zbraní, s nimiž se snažil srazit na kolena povstalce v Jemenu.

Saúdskoarabský král Salmán (vpravo)

Nečekané reformy

Podle Timesů je saúdský korunní princ pro západní politiky velkou neznámou především proto, že představuje složitý mix staré školy a modernizačních snah. Od okamžiku, kdy se v roce 2015 stal z vůle svého churavějícího otce následníkem trůnu, chtěl věci dělat nově a jinak. Dobře věděl, jakou image má Saúdská Arábie na Západě.

Působí tam jako zkostnatělé království, vedené sklerotickou partou princů, kteří uzavřeli krajně problematickou smlouvu se zpátečnickým duchovenstvem. Radikální imámové výměnou za to podporují dynastii a mohou v klidu šířit doma i ve světě wahhábistickou segregaci pohlaví a vše, co s touto nesmiřitelnou verzí islámu souvisí.

Absolutismus dal saúdské královské rodině do rukou nejen veškerou moc, ale i kontrolu nad bohatstvím země. Díky němu mohou členové dynastie cestovat po světě a oddávat se požitkům, které jsou doma tak striktně zapovězeny. Západní spojenci Rijádu zaručují bezpečí a diplomatické krytí, a výměnou za to získávají ropu a skvělé odbytiště svých zbraní, luxusních aut a bankovních služeb, píší Timesy.

Je patrné, že je čas na radikální změnu. A princ se rozhodl, že on bude tím, kdo ji prosadí. Ovšem jen do jisté míry, přičemž onu pomyslnou hranici určují pozůstatky staré školy v jeho myšlení. Prozatím vzal náboženské policii právo zatýkat provinilce, ženám povolil řídit auta a studovat či pracovat bez nezbytných „ochránců“ v podobě otců a manželů. Slibuje, že do striktního království dostane popové koncerty, kina a plážové i jiné noční kluby pro genderově smíšené osazenstvo.

Bizarní je ale podle deníku The Times už jen způsob, jakým se lid o těchto převratných novinkách dozvídá: prostřednictvím královských dekretů, vydávaných většinou pod rouškou noci, bez předchozího varování či společenské debaty. Což až příliš připomíná staré metody, jimiž se v Saúdské Arábii vládlo odjakživa. „Kdyby nebyl zákaz alkoholu v zemi tak striktní, nabízelo by se přirovnání k novému vínu a starým měchům,“ píše list The Times.

Syn z povolání

Korunní princ se přitom dostal k moci jako každý princ – tím, že byl nejoblíbenějším synem svého otce. Jeho bratři byli přitom v Saúdské Arábii i ve světě daleko známější a úspěšnější.

Mezi zatčenými korupčníky je paradoxně i Alvalíd bin Talál, bohatý podnikatel a světoběžník, který propagoval společenské reformy dávno

Například princ Sultán, šéf Saúdské turistické asociace, pracoval pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a na palubě raketoplánu Discovery se stal prvním arabským astronautem. Přesto král vybral do čela administrativy tehdy jen devětadvacetiletého Salmána. Svěřil mu i ministerstvo obrany, předsednictví v hospodářské radě státu – a nakonec jej učinil korunním princem.

Jelikož je král, nijak se nesnažil vysvětlit raketový vzestup syna zdůrazňováním jeho zkušeností, vzdělání či inteligence, i když nikdo nepochybuje, že Salmánovi to myslí rychle a dobře. Na rozdíl od mnoha příslušníků své generace ale nestudoval v zahraničí, připomínají Timesy. Je „pouze“ bakalářem práv z rijádské Univerzity krále Saúda. Nevlastní PhD v managementu či ekonomii, není voják ani byznysmen. Vlastně je jen synem, jemuž král věří.

Západní média k nedorozumění okolo princovy osoby přispívají i tím, že ho jedním dechem označují za liberála a reformistu. Politicky ovšem žádným liberálem není, protože na příkladu svých předchůdců ví, jak špatně rázné politické kroky často končí.

Buďto v lidech povzbudí touhu prosadit tlakem zdola více změn, anebo narazí na nesmlouvavý odpor konzervativců. Když v létě princ rozjel první vlnu zatýkání, terčem nebyli wahhábité, odmítající veřejné koncerty a smíšené akce mužů a žen, nýbrž umírnění islamisté napojení na Muslimské bratrstvo.

Oblíbený, ale osamělý

Svými posledními kroky se princ zařadil po bok stoupenců dalekosáhlých společenských změn. V tom je oblíben, ale zůstává izolován. Je osamělý. Mladí lidé v Saúdské Arábii jsou nicméně změnami nadšení. Dokonce i očekávaný odpor patriarchů k řízení žen vyvanul tak rychle, že by to před pár měsíci nikdo nečekal, píší Timesy.

Logo

Lidé teď jásají, že princ nechal pozavírat ty, kteří byli největší překážkou pokroku. Na druhé straně to ovšem často byli právě ti, s nimiž Západ udržoval kontakty. „Princ Salmán teď dělá to, co si západní investoři přáli už dávno. Jenomže na západní investory také není spoleh. Chtějí záruky, jinak ze země zmizí a už se nevrátí,“ píše list.

Mladý princ má pocit, že staré gardě nic nedluží a může začít po svém. Jenomže totéž lze říci i o jeho vztahu k investorům. I oni jej klidně hodí přes palubu. Deník New York Times nedávno upozornil na příznačnou epizodu ze života Muhammada bin Salmána. Před dvěma lety princ během rodinné dovolené na jihu Francie spatřil luxusní 134metrovou jachtu, kotvící na pobřeží. Patřila ruskému oligarchovi. Prince se však zmocnil záchvat kompulsivního nakupování. Chtěl a musel ji mít. Vše se odbylo na místě, a Salmán zaplatil v hotovosti 550 milionů dolarů.

Co to o něm vypovídá? Zemi chce modernizovat, ale není to žádný asketický elitář a přísný reformátor. „Moderní doba je plná Putinů a Trumpů, kteří sice boří staré světy, ale především dbají o to, aby v tom novém měli dobré a pohodlné postavení. Totéž platí i o Muhammadu bin Salmánovi. Bude-li budoucnost komfortní i pro jeho poddané, je pro něj jiná záležitost, nepodstatná a vedlejší,“ uzavírají Timesy.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.