Podle ministra pro lidská práva a legislativu Jana Chvojky (ČSSD) existovala možnost, že vláda již v červnu tohoto roku přijme řešení ve věci výkupu vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Tak se dosud nestalo. Momentálně probíhají další jednání za zavřenými dveřmi.
Stát opatrně nakročil k řešení mezinárodní ostudy. Zjišťuje, kolik stojí vepřín v Letech |
Nejistá situace v souvislosti s prasečí farmou znepokojuje dlouhodobě vedle řady politiků, aktivistů, Evropského parlamentu i některých mezinárodních organizací také občanské sdružení Konexe, které se rozhodlo hlasitě vystoupit proti dalšímu příhlížení fungování prasečí farmy na místě, kde se odehrávala lidská tragédie. Proto v neděli jeho zástupci svolávají na neděli 30. července na Hradčanské náměstí v Praze demonstraci s názvem „Zbourejte prasečák! Za památku obětí samudaripen (tímto pojmem označují Romové „velké zabíjení“ - pozn. red.)“.
Přijedou i Romové z Francie
Protestní akce se od dvou hodin odpoledne zúčastní jak čeští Romové, tak i ti žijící v zahraničí. Zejména z Francie. Sdružení Konexe totiž podpořila síť EGAM, která hrubě odsuzuje jakékoli projevy rasismu.
„Za odstranění prasečí farmy v Letech bojujeme už řadu let. Toto období vnímáme jako velmi důležité, ve smyslu, že je potřeba nepolevit v tlaku na vládu. Informace o případném odkoupení se ale dozvídáme zprostředkovaně, protože veškerá jednání jsou vedena netransparentně a v zákulisí. Přitom řada z nás je pozůstalých po obětech zemřelých v Letech,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí organizace Konexe Miroslav Brož.
  |
Téma popírání romského holocaustu je podle něj silným tématem, už jen proto, že ve školách se o tomto tématu téměř nemluví. A když, tak prý jen jako přílepek k tématu židovského holocaustu.
Demonstrace upozorní i na nedávný výzkum v Letech u Písku vedený archeologem Pavlem Vařekou z katedry Archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Ten začal již na podzim loňského roku. Teprve nyní lokalizoval dva velké hroby a dále dva takzvané hrobové zákopy, které dosud nebyly otevřeny. Hroby jsou údajně poblíž památníku v Letech. „Možná je tam ještě jeden hrob pod kamenem,“ říká Brož.
Firma neudělila svolení
Archeologický výzkum měl za cíl přesně lokalizovat bývalý tábor a nalézt případné artefakty z doby jeho fungování. Výzkum probíhal pouze na malé části tábora, protože většina jeho plochy se nachází na pozemku vepřína. Ta však badatelům vstup na svůj pozemek i přes usilovné naléhání archeologů nedovolila.
„Nevíme, co v hrobech je, nicméně se to nezjistí bez invazivní metody. Záleží, jestli tam těla skládali nebo pohazovali přes sebe. Mohlo by se tam vejít i tisíce obětí,“ míní mluvčí Konexe. Kdyby bylo archeologům kopání povoleno, zhroutila by se podle Brože dosavadní verze o počtu obětí a míře násilností.
„Doposud jsme o událostech v táboře Lety slýchávali ‚oficiální‘ verzi. Tedy, že šlo o malý tábor, kde zemřelo 326 Romů a Romek, z toho 241 dětí. Tato verze však byla postavena na záznamech vrahů. Tuto ‚oficiální‘ verzi vždy odmítali přeživší tábora, ve svých svědectvích mluvili (například v knize Temné mlčení – pozn. red.) o řádově větších číslech obětí. Nedávný archeologický výzkum v Letech lokalizoval další, nikdy neotevřené masové hroby. Nevíme ještě kolik dalších obětí tábora Lety v nich leží. Jisté ale je, že ‚oficiální‘ verze se hroutí,“ sdělil Brož.
Genocida Romů za války je podle sdružení Konexe zpochybňována, zlehčována a v některých případech i popírána našimi politickými zástupci, nebo ústavními činiteli. V této souvislosti zmínil i jméno Miloše Zemana, který se podle něj nevyjadřuje v souvislosti s táborem v Letech přesně a události spojené s místem zkresluje.
„Říkal, že to možná byl koncentrační tábor, mluvil i o tom, že na místě tábora je důstojný pomník,“ říká Brož. Společně s jeho kolegy ale tomuto místu přezdívá „fake memorial“, čili naráží na to, že nejde o důstojný památník, jaké by si místo vzhledem k historické souvislosti zasluhovalo.
Podle Brože jde pravděpodobně o nejhorší z protektorátních táborů, kde probíhala genocida Romů. Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - a to mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Na místě tohoto tábora, vybudovala Československá socialistická republika v roce 1973 velkokapacitní prasečí farmu.
Sobotka zaúkoloval Hermana: má zvýšit platy v kultuře a vyřešit vepřín v Letech |
„V místech kde Romové a Romky byli mučeni a umírali, jsou nyní prasečí výkaly. České vlády od devadesátých let slibují, že prasečák z míst genocidy Romů odstraní. Navzdory mnohým slibům prasečák ovšem stále stojí,“ stěžují si v pozvánce na demonstraci, která začne v 14 hodin na Hradčanském náměstí v Praze. Doprovodný program bude následně probíhat v kostele na náměstí Barikád.
Zbytečné jitření emocí, říká Ovčáček
Prezident ovšem demonstraci považuje za zbytečnou. „Zvyšování hladiny emocí rozhodně otázku vepřína v Letech nevyřeší. Všichni vědí, že v této záležitosti vyjednává vláda, tudíž je demonstrace zcela zbytečná a potěší jen nenávistně novináře,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Úřad ministra pro lidská práva Chvojky zas nechce záležitosti související s postupujícím jednání o vepřínu detailněji komentovat. Seriózní průzkum lokality by byl nicméně podle resortu ku prospěchu. „Nemám zpráv o tom, zda se někdo z Úřadu vlády bude účastnit demonstrace před sídlem prezidenta,“ dodal na závěr mluvčí úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Michal Kačírek.
