Článek
„Musíme být připraveni na prudký nárůst počtu lidí, kteří se vydávají na cestu proti své vůli,” uvedl Grandi. „Nepouštěl bych se do spekulací o konkrétních počtech, ale určitě mluvíme o milionech,” dodal.
Lidi mohou z domovů vyhnat požáry, jako ty, které nyní zažívá Austrálie, zvyšující se hladina moří, která bude mít dopad na nízko položené ostrovy, zkáza úrody a domácích zvířat v subsaharské Africe, případně záplavy, včetně těch v částech rozvinutého světa.
Náš dům stále hoří, selhali jste, rozjela se Greta v Davosu
Za mezník označil Grandi pondělní rozhodnutí Výboru Spojených národů pro lidská práva, podle kterého nelze upřít právo na azyl klimatickým uprchlíkům, pokud je v ohrožení jejich život.
Výbor se zabýval případem muže z tichomořského ostrovního státu Republika Kiribati, který tvrdil, že byl donucen odejít na Nový Zéland kvůli měnícímu se klimatu a stoupající hladině moře. Novozélandské úřady ho deportovaly zpět na Kiribati. Výbor OSN pro lidská práva jim sice v pondělí dal za pravdu, protože návrat do vlasti neznamenal pro tohoto muže bezprostřední nebezpečí, ale souhlasil s tím, že zničené životní prostředí a změna klimatu jsou jednou z nejpalčivějších hrozeb pro právo na život.
Jubilejní Davos řeší ekologii i pomalejší hospodářský růst
„Tento rozsudek říká, že pokud je váš život ohrožen kvůli změně klimatu, kvůli klimatické nouzi, a odejdete kvůli tomu do jiné země, neměli byste být posláni zpátky, protože byste byli ohroženi na životě tak jako ve válce nebo v případě pronásledování,” vysvětlil v úterý Grandi.
Zatímco po většinu z téměř 70 let své existence Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pomáhal v chudších zemích zasažených konflikty, klimatické změny si podle Grandiho nevybírají a z bohatších zemí mohou začít odcházet uprchlíci. Agentura Reuters připomíná, že roční rozpočet UNHCR stoupl z jedné miliardy dolarů v 90. letech 20. století na loňských 8,6 miliardy dolarů a organizace pomáhá 70 milionům lidí na celém světě, kteří byli nuceni opustit své domovy.
