Vraždy kvůli penězům, nezaměstnanost 80 %. Napětí v českých ghettech roste

Devatenáctiletý Rom Patrik Danko si loni v listopadu udělal z nudy na internetu test, co s ním bude za deset let. Vyšlo mu: Budeš na útěku před FBI.

Za městem, bez koupelny a bez naděje. Zpráva z míst, kde bydlí zmar

Skoro se mu to splnilo už po roce. Jen neutíká před „federály“, ale před českou policejní zásahovkou, která si pro něj a tři další nezletilé mladíky přišla do zchátralého statku v Dobřanech na Plzeňsku. Mladíci ze zdejšího ghetta jsou podezřelí, že zavraždili třicetiletého Ukrajince. Kvůli penězům, kterých nikdy moc neměli. Stejně jako tisíce dalších lidí, kteří žijí na pokraji bídy.

Exkluzivní průzkum: polovina chudých nemá ani na boty, vyhlídky vidí černě V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová Šaty z charity a vyráběné dárky. Nejchudší rodiny utratí čtyři sta týdně Životní styl chudých? Neradi se rozhodují, méně sportují a častěji kouří Zestárnout v Česku často znamená třít bídu. Seniory ničí dluhy i podvýživa Kolik „hodí“ život na dávkách? Sociální síť je děravější, než si myslíte

Sociologové varují, že mladíci jsou typickým produktem romských ghett, kterých v celé zemi rychle přibývá. Za posledních dvanáct let narostl počet ghett i lidí v nich dvojnásobně.

„V celé republice je ohroženo chudobou či sociálním vyloučením přibližně 1,5 milionu lidí, z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let. Počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 až 115 tisíci,“ říká odborný referent ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaněk.

Pro jasnější představu: ve 297 městech a obcích bylo v roce 2015 podle posledního přesného sčítání 606 ghett a přibližně 700 ubytoven. Letos už jich podle úředníků bude k sedmi stovkám. Ještě v roce 2005 bylo ghett jen 310 a žila v nich skoro polovina lidí než nyní – šedesát tisíc lidí.

Ghetta se nově rozpadají do menších lokalit. Mizí velká sídliště a vznikají „sólo domy“ na vsích. Sem se stěhují chudí, často nezaměstnaní lidé s nízkým vzděláním, senioři, matky samoživitelky i zdravotně handicapovaní. 

„V menších městech a obcích nejsou rozvinuté sociální služby. Roste užívání návykových látek a s tím jde ruku v ruce kriminalita,“ říká Simona Wachsbergerová z romského střediska DROM v Brně.

„Problémem těchto lokalit bývá až osmdesátiprocentní nezaměstnanost. Od ní se odvíjejí další problémy, jako je sociální frustrace, drobná kriminalita, sociální napětí,“ říká mluvčí ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Michal Kačírek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už roky opakuje, že řešení sociálně vyloučených lokalit je prioritou. Jenže trend nezpomaluje. A to ministerstvo letos utratí za tato opatření přes deset miliard korun, nejvíce v historii.

Podívejte se, jak se žije ve vyloučené lokalitě poblíž Roudnice nad Labem: